Znak Moravy na zimním stadionu v Břeclavi

Na obrázku vidíme znak Moravy zavěšený pod střechou hokejové haly v Břeclavi (Zimní stadion Břeclav). Umístěn je tam, jak je vidět z grafiky na internetové stránce Terezy Břeclav, trvale.


O Moravě - moravská vlajka v záznamu uveřejněném na stránce Deklarace moravského národa

S mluvčím Moravské národní iniciativy doc. JUDr. Zdeňkem Koudelkou, Ph.D byl natočen a 10. září 2017 na stránce Deklarace moravského národa zveřejněn krátký a výstižný záznam nazvaný jednoduše O Moravě. Zdeněk Koudelka v něm mluví o Moravě, Moravanech, o společném státu - České republice, správní působnosti úřadů a jejich umístění, o organizačně správním členění České republiky, o cítění obyvatel a o sounáležitosti s Moravou, a také o moravském znaku a vlajce.

Zdeněk Koudelka o Moravě, Moravanech, organizačním členění
České republiky, zemském znaku a vlajce

O Moravě
(zapsáno z odposlechu)

"Přes šest set tisíc občanů se hlásí k moravské národnosti. A i další cítí sounáležitost s Moravou jako se zemí, kde se narodili a kde žijí. Tuto skutečnost by měl výslovně uznat i stát a zavést takovou organizaci svého území, která by ctila zemské hranice a zemské povědomí. Náš stát je velmi centralistický. O mnoha věcech života lidí na Moravě se rozhoduje v pražských úřadech. Zákonodárce by měl přesunout více působnosti z pražských orgánů na orgány na Moravě a měl by také výslovně uznat a chránit symboly Moravy, Slezska i Čech, jejich zemský znak a vlajku."

Moravsky proslovený projev není až zas tak dlouhý, takže by k němu tvůrci mohli dodělat textové titulky v češtině a časem ještě ve francouzštině, němčině, angličtině, ruštině, japonštině a čínštině, maďarštině, polštině a slovenštině (a podle možností i v jiných jazycích).

Slavnosti vína a otevřených památek v Uherském Hradišti - lokomotiva Rosnička se znakem Moravy

Parní lokomotiva Rosnička, historická vlaková souprava Českých drah, jak informuje článek na stránce Slovácký deník.cz, vyjela 9. září 2017 před půl osmou ráno z Olomouce a do Uherského Hradiště na slavnosti vína a otevřených památek přivezla soupravu plnou návštěvníků.

Lokomotiva Rosnička
Znak Moravy. Zde: červenostříbrně šachovaná orlice se zlatou korunou,
zbrojí a s červeným jazykem v modrém poli

Na historické lokomotivě, na níž je štítek Majetek Národního technického muzea v Praze, je štítek se znakem Moravy umístěný vpředu pod dýmnicí.

To je zajímavé, ale asi to nebude původní místo umístění na lokomotivě, pokud to kdy vůbec na lokomotivě bylo a není vzato z něčeho jiného. To bude asi vědět jen majitel stroje ... A ano, jsou tam chybičky v tinkturách, ale prostě je to "znak Moravy".

Soutěž s fotografiemi moravských symbolů - Moravan jsem a Moravan budu

V soutěži nazvané Moravské symboly pořádané entitou Su moravák a su na to hrdé! má být oceněno dvanáct fotografií. Zasílat lze i dříve pořízené snímky moravských symbolů, vlastních kreseb, plastik, fotomontáže aj.

Bouřící fanoušci na stadionu v brněnských Lužánkách
Jsme Moraváci a jsme na to hrdí - malé děti
v chatové osadě u Ivančic drží moravskou vlajku
Moravský znak na vycházkové holi
Při vyvěšení moravské vlajky v chatové osadě u Ivančic
Při výstupu na Bradlo
Ve Vrátné, Malá Fatra. Tyto osoby by také
mohly být členy Klubu moravských turistů?


Napadlo nás tedy vybrat z sice menší leč pestré sbírky fotografií, které se během doby sešly, ty s moravskou orlicí - znakem Moravy (v barvách). Jejich počet překvapivě není nikterak velký. A pořád je menší než těch stanovených dvanáct, které mají být v soutěži oceněny, takže by v soutěži měly všechny s přehledem dosáhnout na stupně vítězů. Umístění 1 až 7.

Na dalších pět míst dosáhne pět ze sedmi či osmi snímků s heraldicky nešrafovanou i barevnou orlicí v odkazované galerii (máme tu na výběr ze tří plastik v Brně a Olomouci, tří razítek - emblémy, jednou znak Moravy použit na termohrnku, dokonce tu je dvakrát příklad tetování). Celkem žebříček fotografií připustitelných do dalšího kola zahrnuje aspoň 14 položek.

Jezdec na koni v jízdárně v Droždíně u Olomouce

Všechny zúčastněné záběry jsou v různé míře zajímavé. Jezdec na koníkovi má jistě velký potenciál zaujmout. Už tím, že motiv Moravana na koni s vlajkou najdeme i na některých historických pohlednicích s moravskou vlajkou. Tomu bychom si dovolili udělit pěkné 1. místo.

Moravská kokarda

Kokarda je štítek, stužka (případně svazek nebo růžice vyrobená ze stužek) obvykle v národních barvách. Jak vypadá moravská (národní) kokarda? Je stejná jako česká (národní) kokarda. Moravská symbolika ovládla během posledního sta let symboliku státní.

Moravská kokarda. Ozdobná kokarda na klobouk či klopu

Barvy Čech jsou, jak skoro každý ví, bílá a červená. Když bychom se ale někoho v Čechách zeptali, jaké jsou jeho státní (národní) barvy, odpověděl by nejspíše, že jsou to červená, modrá a bílá. Ukázky na Wikipedii ukazují jako českou národní kokardu bíločervenomodrou trikolóru. Myslí se tím trikolóra dnes v barvách České republiky, která byla ještě nedávno, tedy onehdy, to ještě, když tu byl společný stát s bratry Slováky (nazývaný nejprve Československá republika/Republika československá, potom Československá socialistická republika, to když socialismus zvítězil, a nakonec Československá federativní republika), používána jako československá trikolóra. Potom se na téže stránce (heslo kokarda) jako česká národní kokarda představuje bikolóra v barvách Čech, bílé a červené (česká bikolóra) a zároveň v prvních dvou barvách Moravy (moravská bikolóra) - zde ovšem jako kokarda s červenou barvou uprostřed.

Trochu vtipné na tom je, že ten použitý ilustrační obrázek je anglicky označen jako polská kokarda. Nemá být náhodou v případě Čech a samozřejmě také Moravy bílá barva uprostřed? Vzhledem k tomu, jak se historicky mezi lidem zacházelo s pořadím barev, a kreslila moravská orlice, nejen na Moravě ale i v Čechách by pořadí červená-bílá nebyl až zas takový problém.

První start horkovzdušného balónu (neřízené montgolfiéry) na Moravě zařídila už v roce 1784 v Židlochovicích Marie Kristina z Ditrichštejna. Balón na území Moravského markrabství vypustil 12. září Tadeáš Haenke.


Můžeme si tedy vytvořit i moravskou leteckou kokardu. Byla by podobně členěná jako letecké kruhové výsostné znaky (kokardy) Francie, ale vnitřní kotouč je bílý, prostřední mezikruží červené a vnější modré.

Moravská letecká kokarda

Postupuje se od středu (nečestnější místo kokardy) k okraji, podle stanoveného pořadí barev. Samozřejmě ale existují výjimky a odlišnosti, když se teorie převádí do praxe, ostatně jako vždy.

Muž s křídly a balóny letící vzduchem

Pokud víme, v tomto pořadí barev (bílá-červená-modrá) kokardu žádné letectvo nemá. Teď pomysleme na to, že si toho všimnou muži a ženy na létajících strojích, moravští letci a letkyně, kteří mají možnost pilotovat nějaké letuschopné zařízení, čili letoun, letadlo, balón nebo vzducholoď, stroje někdy vypůjčené občas i vlastní. Kokarda se uplatní i na házedlech a foukadlech.

Jednoduchá kresba možnosti naplnění modelu
lehké (neztužené) vzducholodě vodíkem. Označení
moravským leteckým výsostným znakem (kokardou)

Letecký výsostný znak je čistě moravský, ale ozdobná kokarda je společná jak pro Moravu tak celou ČR (viz státní barvy).

Avia B-534. Fiktivní označení moravským
leteckým výsostným znakem (kokardou)

Moravská námořní vlajka

Někdy by vás mohlo napadnout, ať už jste na lodičce nebo lepíte model, se zeptat, jak by mohla nebo měla vypadat námořní vlajka Moravy (nebo v našich podmínkách, kdy jsme ve vnitrozemí také vlajka použitelná při říční a jiné plavbě). Jestli to dává smysl, či jak se zařídit, si ukážeme dále. Prostě něco na projížďky kupříkladu po Novomlýnských nádržích. Když bychom si tedy nevystačili s tím, co už máme.

Budeme-li chtít pruhovanou vlajku, můžou nás nejprve napadnout dvě možnosti - jednak moravská historická trikolóra z 2. poloviny 19. století s červeným-bílým-modrým pruhem (ta by se snadno pletla s Holanďany), anebo barvy seřazeny v pořadí bílá-červená-modrá. Tato kombinace je jednoznačná.

Toto všechno je ale podle všeho zbytečná starost a úvaha. Platí tu totéž co pro naši státní vlajku České republiky. Na plavidlech se užívá stejná. Nemáme (jako vnitrozemský stát) zvláštní námořní vlajku, ani obchodní natožpak válečnou, čeleňovou apod., jako je tomu u námořních velmocí. Takže klasicky na zádi (nebo na stěžni) se hodí jen "modrá s orlicí", nebo na zádi (oficiální) vlajka ČR a čeleňová (na přídi) menší "modrá s orlicí" apod.

Vlajka Evropské unie
Vlajka Moravy
Vlajka České republiky

Hezké neoficiální řešení je také to, že se do žerďového rohu modré vlajky Evropské unie (modré pole s dvanácti hvězdami) vloží státní vlajka, jako kanton, ale v takové velikosti, aby nezakrývala hvězdy v kruhu. Taková loď jasně říká, že je z Evropské unie a konkrétního státu ve vnitrozemí. Takovou si někdy nechávají vyrábět námořníci. Je to jako britské vlajky bývalých kolonií, dnes států - Austrálie, Nový Zéland, Tuvalu, Fidži, s britskou vlajkou coby (zmenšeným) tzv. kantonem apod. Viz Seznam vlajek se symbolem Union Jack, tj. vlajkou Spojeného království.

V textu kpt. Ing. Milana Říhy, DiS. Pravidla a zvyky na moři (PDF) se ovšem v kapitolce Nelegální vlajky říká, že je používání toho pro někoho hezkého řešení se státní vlajkou vlepenou do vlajky EU nezákonné.

To je pravda. Víme, že nejde o oficiální (zákonnou) námořní vlajku, ale je to překvapivě žádané a užívané řešení (mající vexilologickou logiku), právě od suchozemských států z EU. V příkladu níže byla vlajka České republiky otočena o devadesát stupňů, protože obyčejné vlepení do žerďového rohu, dalo nějaký výsledek, ale tady se nabízí (zatím nevyzkoušená možnost) natáhnout ji, jako korouhev, odshora až dolů. Jen je třeba myslet na to, že se musí dodržet zákonná délka modrého klínu, aby sahal do poloviny délky vlajky.

Vlajka ČR vložená do žerďového rohu vlajky EU musí být vždy vodorovně, tak jako je vodorovně vlajka EU, nikdy ne vložená, jak to vidíte níže, "na výšku/korouhevně" do žerďového rohu. Také nesmí být příliš těsně (na doraz) u hvězd(y).


Vlajka Evropské unie s vlajkou České republiky v kantonu
- orientovanou svisle: Takto to být nemůže
Vlajka Evropské unie s vlajkou České republiky jako
korouhve umístěné v žerďové části - orientované svisle:
Opět, takto to být nemůže


Jinak připomeňme, že platí, že naše plavidlo pluje (vždy) pod zákonnou vlajkou ČR a navíc může mít (např. čeleňovou či jinde na lodi) i další menší "moravskou" apod. vlajku.

Takovou nezákonnou (neoficiální) námořní vlajkou Moravy by vlastně (díky shodě modré barvy obou listů) byla vlajka EU s moravskou orlicí v žerďovém rohu (nejčestnějším místě). Moravská orlice může být "volně" v žerďovém rohu, ale ve druhém zobrazeném příkladu by se mohla trochu zmenšit, jelikož zde jde příliš "do kraje" listu atd.
Po zpozorování moravského zásahového plavidla:
"Kapitáne, evropská loď na levoboku!". "Moravané!!!".
Moravská orlice vprostřed kruhu z hvězd.
Je to ještě vlajka EU nebo (dohromady) nový symbol?

Někdo by moravskou orlici pokusně dal rovnou doprostřed kruhu z hvězd (a ten možná ještě o něco zvětšil). Ale ten, kdo tomu rozumí a má cit pro přesnost, by moravskou orlici do středu kruhu nevkládal, neboť tím se zcela mění symbol EU, jímž je samotný kruh dvanácti hvězd. Čestné "a doplňkové" místo v "každém" vlajkovém listu je, jak vyplývá z předchozího, vždy horní žerďový roh.

Nezvykle moc symbolů na jednom místě. Za chybu je zde dlužno
považovat svislé natočení vlajky ČR.
Zde platí totéž, co již bylo k orientaci vlajky ČR zmíněno výše,
 a navíc tu došlo k pozměnění symbolu EU.


Vyzkoušet se dá v editoru nanečisto ledasco, i spojení všech tří symbolů na jednom listu vlajky. Vypadá to sice trošku přeplácaně, ale přece každé zboží má svého kupce. Někomu by se to přece líbit mohlo. Avšak poté, co jsme si vyzkoušeli na několik způsobů něco, u čeho jsme hned na začátku tak nějak cítili, že to nebude úplně ono, ale názornost má smysl i v takovém případě, byly učiněny náležité závěry. Dále si ukážeme, jak byly zohledněny připomínky k obrázkům výše, aby byl výsledek přece jen použitelný.

Vlajka Evropské unie s vlajkou České republiky v žerďovém rohu
Vlajka Evropské unie s moravskou orlicí v žerďovém rohu

Tyto dva návrhy námořní vlajky výše jsou OK, vše ostatní nad tím zcela irelevantní. Čistě teoreticky by mohla být i varianta vlajky vycházející z prvního obrázku (tj. s vlajkou ČR v horním rohu a moravskou orlicí v dolním žerďovém rohu). Čili inkorporace dvou vlajek (ČR a neoficiální Moravy do nejčestnějších obou žerďových rohů vlajky EU).

Obyvatelé Čech (pozn. někteří Čechy označují jako Česko, což je zkomolenina, a to pak do angličtiny překládají jako Czechia, tedy nikoli jako Bohemia, jak je dobrým zvykem. K tomu se v roce 2016 vyjádřila Deklarace geografů proti svévolnému prosazování názvu Czechia) mohou obdobně použít českého lva.

Symbolismus reformované víry - Moravia, Bohemia - Pravda vítězí

Na stránce Symbolismus reformované víry. Dvanáct mozaikových erbovních znaků. Ve svatyni Umírněné (?) presbyteriánské církve (Central Presbyterian Church). Brantford, Ontario, Kanada, jsou společně s jedenácti dle zde použitého slova "klenoty" zemí i "klenot" se znaky Moravy a Čech.

V daném významu je to ale nesmysl, nesprávně použité anglické slovo, na mozaice jsou přímo samostatné znakové figury (moravská orlice a český lev), nikoliv "heraldické klenoty" ze znaků českého krále a moravského markraběte, ty jsou zcela jiné.

V podstatě jde o jakousi stylizaci korouhve (praporu) s heraldickými figurami a církevním emblémem.

Mozaiky zahrnují místa/země, jimiž jsou: Ženeva, Itálie, Francie, Skotsko, Holandsko, Maďarsko, Německo, Anglie, Morava - Čechy, Irsko, Wales, Kanada. Kdypak ty mozaiky vznikly? Hrubá datace: ve dvacátém století?

Dvanáct mozaikových erbovních znaků (na vrcholu erbu)/klenotů symbolizujících církevní historii zreformované víry po celém světě je umístěno na severní vnitřní zdi kostela a sahá až na jižní zeď svatyně Umírněné (?) presbyteriánské církve (Central Presbyterian Church). Každý ze znaků je vkusně podán a opatřen historickým datem. Rodinná jména štědrých dárců jsou vyryta na pamětních deskách pod znaky.

Nás rozhodně zaujmou některá (červeně zvýrazněná) tvrzení v popisu k obrázku. Tento je na stránce postaven vedle něj. Co se tím vlastně myslí? Autor to podle svého povědomí o aktuálním stavu, a jestliže jen přebíral informace z nějakého dalšího zdroje, jen náhodně takto trochu dokomolil? Můžeme se sice cítit překvapeni a můžeme se i pousmát, to všechno je tady možné, ale dál bychom se s tím nemuseli zdržovat.

Moravia - Bohemia

Následuje jednoduchý překlad na stránce anglicky podaného popisu obrázku: "- Toto je moderní Československo. Tato pečeť je ze dvou polovin, modrá (strana), ta Moravy, ukazuje šachovanou orlici; toto je typický znak Svaté říše římské. Česká strana má na zadních nohách vzpřímeně stojícího lva. Ve středu je ovál s kalichem znamenající večeři Páně. Zde uvedená palmová větev znamená vítězství a zavřená kniha poukazuje na tajemství. Transparent na spodní straně nese latinská slova "Pravda vždy vítězí". Datum 1609 je datem prvního českého protestantského vyznání."

Pokračování v angličtině:

"Beginning with the Hussite Movement of the 15th Century, the Moravians established a Reformed Church. Peter of Chelcic in 1495 held the Bible was the only standard of faith and practice. His chief stress was on conduct not doctrine, and this emphasis has remained with the "Moravian Brethen". In the Bohemian Confession of 1609, the principles of the Reformation were reaffirmed."

V oválu v opisu čteme PECET CIRKVE EV REF KOLINSKE.

Zmínění Svaté říše římské vypadá bez dalšího vysvětlení jako "blud"? Na mozaice je starší označení reformované církve v Kolíně. Uvedená datace 1609 jako první datum protestantského vyznání je taky nesmysl. To u nás sahá až do 15. století, viz Chelčický a spol., jak se o něm na stránce píše v dalším odstavci, dávno před Lutera. Zde jde o Rudolfův majestát náboženské svobody.

O dataci vzniku vlastní mozaiky těžko něco říci. Na základě indicií by se mohlo soudit, že se dá položit spíše (ale možná asi, anebo taky ne) před vznik samostatné ČSR a vznikem Českobratrské církve evangelické. Viz starší označení reformované církve v Kolíně na mozaice (?).

To, že je moravská orlice na prvním místě, může souviset s Moravskými bratry - v Americe známějšími protestanty od nás.

Ovšem je to poskládáno dohromady takovým způsobem, že je možné cokoliv a kdykoliv.

Jak to vidí Vladimír Renčín

Kreslený vtip Vladimíra Renčína: "Zaslouženě jsme prohráli s Ruskem. Boží trest. Na našich dresech chybí moravská orlice."


V tomto kresleném vtipu je moravská orlice nezjevena. Je v něm přítomna, ale je viditelně skryta. V očividné podobě se bez ní kresba musí obejít. No, ale aspoň se v něm o ní mluví. Ten vtípek tu je proto, že tematicky souvisí. Je tu pro zasmání.

Morava, Čechy a Slezsko na digitální mapě

Všímavým neuniklo, že mapový server mapy.cz po zadání názvu země Moravy, nyní zobrazí její dnešní rozsah v rámci České republiky, jako oblast vymezenou červenou čárou.

Zeleně jsou zvýrazněna některá větší hlavní města Moravy

Tato ucelená oblast je zřejmě určena seznamem katastrálních území, která jsou dnes na území ČR, historicky k Moravě někdy (k. ú.: tedy v novověku) náležela, a nejsou ve Slezsku. Jiná jsou pominuta. Před časem byla zřejmě díky existenci Severomoravského kraje i ve 20. století k Moravě připočítána oblast dnes Českého/Moravského Slezska, a mluvilo se o Severní Moravě. Díky červené čáře v digitální mapě snad nenastane situace, kdy byste situaci chápali nadále tímto způsobem. My to Slezsko, přátelé, prostě potřebujeme takové, jaké je. S Opavskem je aspoň o něco větší - není moc mrňavé v poměru k Čechám a Moravě.


Co patřilo k Moravě dle zápisu v moravských zemských deskách ve 14. století, a potom se historicky, když se ukázalo, jakou to má spádovost (a ten prales mezi Čechami a Moravou už nebyl tak veliký), dostalo do Čech, to tu jistě nehledejme. To nás může zajímat leda tak historicky s ohledem na dějiny místa, což může být případ některých obcí při zemské hranici, dnes v jižních Čechách.


Takže tu máme v ohraničené oblasti územní naznačen zisk po roce 1918 na Valticku, které před tím rokem patřilo k Dolním Rakousům, či Dyjský trojúhelník (Moravsko-dyjský trojúhelník), tzv. České Rakousy. Od té doby je chápeme jako Moravu. Podporují nás v tom, jako vždycky, státní hranice, které se v tomto nezměnily.


Nemáme tu však moravské enklávy ve Slezsku, nebo dokonce územíčka, která jsou kousek za hranicí v Polsku. K čemu tuto funkci využít? Jak jinak než k učení. Nejprve zadáte slovo Morava, a potom se zaměříte na její zeměpis. Totéž můžete udělat, až se budete seznamovat s Čechami a se Slezskem. A něco (osada U Sabotů) skončilo, jak víme na Slovensku. Jak jinak než "od roku 1997 napořád".


Toto jsou Čechy.


A toto je Slezsko. Včetně moravských enkláv ve Slezsku. Viz zvláštní mapa, kterou naleznete zase někde jinde, např. v uvedeném odkazu na Wikipedii.


Moravskočeská zemská hranice.


Díky chvilce strávené při studiu snad později budeme v zeměpisu českých zemí míň tápat. Vlastně by se tato mapa měla stát výchozím bodem při plánování cest. Zadáte nejprve Čechy, Morava nebo Slezsko, a pak už je vše snadné. Přepínač mezi zeměmi např. v podobě zemských znaků by mohl být vestavěnou součástí rozhraní mapového serveru a byl by ten postup zase o něco rychlejší a život obyvatel těchto zemí radostnější.


Zlatá mince s motivem moravského hradu Bouzov

Česká národní banka vydala zlatou minci s námětem moravského hradu Bouzov ve špičkovém provedení (v nominální hodnotě 5 000 Kč); částka č. 43/2017, 13. 4. 2017 (118-122), č. 119/2017 Sb., Vyhláška o vydání zlaté mince „Hrad Bouzov“ po 5 000 Kč.


Minci navrhl přední český medailér Josef Oplištil. Je třetí v pořadí v desetidílném cyklu zlatých mincí „Hrady České republiky“. Prodává se od 30. května 2017.

Líc mince
Rub mince

Na lícní straně mince se nachází detail hradní zdi s arkádou. Pod oblouky jsou zavěšeny prapory s heraldickými zvířaty z velkého státního znaku. Zde jde v podstatě o heraldické prapory v podobě (svislých) korouhví, spuštěných z "parapetů" arkády, zavěšených z poprsně ochozu. Po obvodu mince je umístěn název státu a tematického cyklu spolu s označením nominální hodnoty mince. Pod hradní zdí najdeme značku České mincovny, která minci vyrobila. Na rubové straně mince je zobrazen hrad Bouzov, včetně vstupního mostu a hradeb. Název hradu, rok ražby a iniciály autora mince jsou umístěny při horním okraji.

Líc mince z 15 gramů zlata

Rub mince z 15 gramů zlata

Jako první byla roce 2016 vydána mince, jejímž námětem je hrad Kost. Další mince se věnuje hradu Bezděz. Do roku 2020 budou ještě představeny moravské hrady Pernštejn, Veveří a Buchlov a české Zvíkov, Rabí, Švihov, Bečov nad Teplou.

Bouzov, který byl založen na počátku 14. století, na konci 17. století získal Řád německých rytířů (od roku 1929 nazýván Německý řád). Ten jej držel do října 1938, kdy byl po odstoupení pohraničních území Československa Německu konfiskován a s dalším řádovým vlastnictvím předán do německé správy. Po 2. světové válce byl hrad Bouzov konfiskován ČSR a od roku 1945 je majetkem státu.

Pohled na hrad Bouzov, arkádu nalevo

Hrad je jednou z nejnavštěvovanějších moravských památek. Ročně jej navštíví asi 100000 lidí.

Moravskočeská hranice mezi Bohuňovem a Svojanovem

Na historické zemské hranici mezi Moravou a Čechami byl, jak říká zpráva s obrázky ze stránky MNO Blanensko, nedávno opraven hraničník mezi Bohuňovem a Svojanovem. Hraniční kámen (mezník) se nachází poblíž řeky Křetínky. Jak vypadal předtím tady teď neuvidíte. Na to, jak vypadá nyní, se podívejte na následujících obrázcích.

M - Morava
Č - Čechy

Na tomto místě uveďme, že 5. března 2016 vznikla společnost Česko-moravská hranice nás spojuje, z. s. Účelem spolku je usilovat o turistické využití česko-moravské zemské hranice, spojené s jejím vyznačením a osvětou, které povede nejen k uchování kulturního dědictví, jež hranice Čech a Moravy představuje, ale také k rozvoji přilehlého regionu. Zda má něco společného právě s obnovou tohoto hraničního kamene na hranici Moravy a Čech jsme se ve zprávě nedočetli.

M
Č