Zlatá mince s motivem moravského hradu Bouzov

Česká národní banka vydala zlatou minci s námětem moravského hradu Bouzov ve špičkovém provedení (v nominální hodnotě 5 000 Kč); částka č. 43/2017, 13. 4. 2017 (118-122), č. 119/2017 Sb., Vyhláška o vydání zlaté mince „Hrad Bouzov“ po 5 000 Kč.


Minci navrhl přední český medailér Josef Oplištil. Je třetí v pořadí v desetidílném cyklu zlatých mincí „Hrady České republiky“. Prodává se od 30. května 2017.

Líc mince
Rub mince

Na lícní straně mince se nachází detail hradní zdi s arkádou. Pod oblouky jsou zavěšeny prapory s heraldickými zvířaty z velkého státního znaku. Po obvodu mince je umístěn název státu a tematického cyklu spolu s označením nominální hodnoty mince. Pod hradní zdí najdeme značku České mincovny, která minci vyrobila. Na rubové straně mince je zobrazen hrad Bouzov, včetně vstupního mostu a hradeb. Název hradu, rok ražby a iniciály autora mince jsou umístěny při horním okraji.

Líc mince z 15 gramů zlata

Rub mince z 15 gramů zlata

Jako první byla roce 2016 vydána mince, jejímž námětem je hrad Kost. Další mince se věnuje hradu Bezděz. Do roku 2020 budou ještě představeny moravské hrady Pernštejn, Veveří a Buchlov a české Zvíkov, Rabí, Švihov, Bečov nad Teplou.

Bouzov, který byl založen na počátku 14. století, na konci 17. století získal Řád německých rytířů (od roku 1929 nazýván Německý řád). Ten jej držel do října 1938, kdy byl po odstoupení pohraničních území Československa Německu konfiskován a s dalším řádovým vlastnictvím předán do německé správy. Po 2. světové válce byl hrad Bouzov konfiskován ČSR a od roku 1945 je majetkem státu.

Hrad je jednou z nejnavštěvovanějších moravských památek. Ročně jej navštíví asi 100000 lidí.

Moravskočeská hranice mezi Bohuňovem a Svojanovem

Na historické zemské hranici mezi Moravou a Čechami byl, jak říká zpráva s obrázky ze stránky MNO Blanensko, nedávno opraven hraničník mezi Bohuňovem a Svojanovem. Hraniční kámen (mezník) se nachází poblíž řeky Křetínky. Jak vypadal předtím tady teď neuvidíte. Na to, jak vypadá nyní, se podívejte na následujících obrázcích.

M - Morava
Č - Čechy

M
Č

Dům moravského vlastence

Náhodný návštěvník měl ve Slavonicích pořídit (odpočítali-li jsme to přesně) 15. července 2017 následující snímky domu s vyvěšenou historickou moravskou vlajkou. Na stránce věnující se nově se tvořícímu politickému subjektu vystupujícímu pod názvem Moravské zemské hnutí, jejímuž správci fotografie jejich autor zaslal, a odkud jsou převzaty, je jejich obsah popsán jako: "Dům moravského vlastence se pozná na první pohled. Zdá se, že tady vlajka vlaje celoročně.".

Je vyjádřením občanského politického sebevědomí. Na Moravě žijí Moravané. A pokud je vedle opravdu vyvěšena vlajka České republiky, tak je moravská vlajka vyvěšena dokonce na čestnějším místě (straně).

Moravská vlajka ve Slavonicích v červenci 2017
Dům moravského vlastence

Většina z nás ve Slavonicích již byla a některé z uliček blízko náměstí viděla, řekněme třeba v červenci 2015. Možná jste tehdy viděli i tento dům. Takže jsou to pro mnohé fotografie zajímavé a jistě potěšující.

Tato vlajka je zajímavá z toho důvodu, že ji můžeme srovnat s vlajkami vyvěšenými v Moravském Krumlově a Určicích. Je to čtvrtá v současnosti nabízená varianta historické moravské vlajky, kterou si každý může pořídit (stále ještě, viz dále, nebo pokud bude moc a moc chtít mít moravskou vlajku právě v této podobě a velikosti)?

Moravská vlajka

Otázkou ovšem je, kde k ní přijít. Někdy není jasné, jestli vlajku prodejce jen zprostředkovaně prodává - přeprodává. Na příkladu obchodu vlajky.EU si můžeme ukázat moravskou vlajku, kterou vidíme nabízenu i v jiném internetovém obchodu - v obchodu vlajky24.cz. V Alerionu ji mají jen jako stolní vlaječku.

Grafiku moravské vlajky ve Slavonicích je možné si prohlédnout v galerii obrázků obchodu Alerion, ačkoli dnes ji Alerion nejspíš ve větší velikosti už nemá v nabídce. Tento grafický vzor je také nabízen v podobě samolepky. Poptáte-li, zjistíte, že tento (výrobně) "starší" typ moravské orlice (s "krátkým" ocasem) v modrém listu vlajky opravdu ještě mají, ale jen malý rozměr (ne již 100 x 150 cm) ale 60 x 90 cm. Také si lehce můžeme položit otázku, zda byla vlajka s touto moravskou orlicí kdy vyráběna v rozměru 100 x 150 cm? Velikost moravské vlajky ve Slavonicích jen z obrázku asi nezměříme. Ze srovnání s okny a dveřmi domu by se dalo uvažovat, že má právě ten aktuálně nabízený rozměr 60 x 90 cm.

Co se týče tvaru jejího ocasu, můžeme se domnívat, že tato moravská orlice byla vykopírována ze štítu a prostě jen položena do středu modré vlajky.

Jde o to, že když orlici máme ve "čtvercovém/obdélníkovém" poli (tj. u čtvrceného štítu, nebo v obdélníkovém vlajkovém listu atd.), tak jí pochopitelně ocas ze stran nezkracujeme, neboť dle zásady o maximální výplni pole/štítu figuru tvarujeme do maxima, a je žádoucí aby její (šachovaná) plocha byla výrazná a co největší, zvláště pak, když plocha modrého vlajkového listu je dominantní.

Zatímco když je figura ve štítu (španělském, gotickém atd.) s dole se zužujícím polem, logicky se přizpůsobí tvar štítu. Totéž platí, je-li figura ve čtvrceném gotickém štítě (dolní čtvrti také logicky "deformují" figuru na rozdíl od horních čtvrtí).

V našem případě můžeme předpokládat, že takovou (znakovou/štítovou) orlici někdo vykopíroval ze štítu a prostě jen položil do středu modré vlajky.

Tím to vzniklo. Není to ale zásadní chyba, požadavek či nedostatek. Je to svým způsobem prostě "možnost". Záleží na zkušenosti a rigoróznosti etc. kreslíře i subjektivním pohledu toho kterého člověka (laika apod.).

Někdo se zase bude držet heraldicko-vexilologických pravidel, a proto bude pro největší velikost všech částí (volné) orlice ve vlajkovém listu. I tím se odliší od vyvěšovatelů žlutočervené bikolóry se znakem uprostřed, kteří (logicky) nevhodným položením gotického štítu na bikolóru ponechávají orlici její "štítový" tvar, včetně krátkosti ocasu.

Historická moravská vlajka. Původní obrázek s moravskou orlicí
Františka Štorma byl nejprve zvětšen, a pak vlepen do jiného
 obrázku. Při nahrání na stránku se jeho velikost opět změnila.

Orlice v modrém listu je svobodnější a roztaženější (viděno nejen z hlediska šířky ocasu). Jak by v modrém listu vlajky vypadala moravská orlice namalovaná Joskou (Josefem) Skalníkem a jak moravská orlice namalovaná Františkem Štormem, které obě najdeme ve druhém poli jimi nakresleného velkého státního znaku ČR?

Heraldické a vexilologické symboly jsou z podstaty svého symbolického významu veřejným statkem. Jakmile jde o platný symbol státu či samosprávy, tj. jakmile návrh krajských či komunálních symbolů udělí svým rozhodnutím předseda Poslanecké sněmovny, autorská/obchodní práva tvůrce/navrhovatele "zanikají". Samozřejmě nikdo nepopírá autorství.

To se týká i toho, když si vyrobíte státní symboly ČR (uzákoněné), nikdo vám nebrání, nikdo autorsky nežádá poplatky. Samozřejmě ale musíte dodržet zákon, co se týká užívání velkého státního znaku, malého státního znaku, úředních razítek atd. Nesmíte zneužívat nebo používat státního znaku např. na svých výrobcích, neboť jste soukromník a ne státní orgán. Totéž platí pro udělené obecní znaky (užívá jen obec). Ty si můžete okopírovat, doma pověsit, ale ne užívat ve své reklamě, neboť nejste obec. Zatímco obecní vlajku můžete veřejně užívat - mávat jí, jako se státní apod. Na toto zákon pamatuje.

Z vexilologického hlediska je moravská vlajka, jak ji vidíte výše (zvětšenina moravské orlice Františka Štorma udělaná "od oka"), (proporčně) úplně to nejlepší - naprosto super. Ale když on lid (zákazník) je zvyklý již "na Loudu". Pak se nepodivuje, nepozastavuje se nad tím, jak je zde či jinde využita plocha vlajky.

Co se týče toho "odsazení" koruny a pařátů - je to dáno tím, všimněte si, že autor (viz velký státní znak Františka Štorma) heraldicky "nejčistější" formou nepracuje vůbec s (pomocnými) černými konturami, ale jen se samotnými třemi tinkturami (stříbrnou/bílou, červenou a modrou + zlato/žlutou. Přesně v původním  významu heraldiky a vexilologie, která se obešla bez grafických černých čar obrysů.
Místo toho používá jen tenkou modrou linku např. mezi korunou a pařáty apod. Toto je ale opravdu již zbytečné, neboť zlaté/žluté části figury orlice se jí mají přímo dotýkat, neboť tam nedochází ke kontaktu dvou stejně tinkturových ploch, aby bylo nutné nějaké rozhraní/osazení. Zlatá/žlutá "dosedá" na stříbrno/bílo-červenou atd.

Takže takovouto kresbu orlice by klidně bylo možné vektorizovat (již tím dojde k velmi mírným změnám, nejde o "otrockou" kopii) a jediné co by (zřejmě) heraldik vypustil, jsou právě tyto nadbytečné "mezírky" (které snad autor považoval za esteticky kresbu odlehčující).

Vyvěšení moravské vlajky 5. července 2017

Vlajka země Morava (striktně) de iure opravdu kodifikována není. Její podoba je de facto daná vlajkami krajů. Proto se považuje za neoficiální (historický) symbol a patří až na konec čestného protokolárního pořadí vlajek. Je to tedy neoficiální zemská vlajka právně neexistující země.

Záběr z vyvěšení historické moravské vlajky na brněnské radnici si lze prohlédnout v článku Zpřístupnění fotografií s moravskou vlajkou, na níž je moravská orlice, vyvěšenou v den 5. července. Nejprve si připomeneme, že moravská vlajka byla loni vyvěšena např. i v brněnských městských částech Bohunice a Starý Lískovec. Letos byla vedle těchto městských částí v Brně dále vyvěšena např. v Medlánkách.

Radnice v Brně-Bohunicích
na začátku července 2016
Radnice v Brně-Starém Lískovci
na začátku července 2016

V obou případech výše ze začátku července roku 2016 vidíme, že pořadí vlajek v držácích je jiné, než má být. V roce 2017 je to již, jak ukazují fotografie ze Starého Lískovce, správně. Má to být takto - při čelním pohledu pozorovatele na sestavu: 2. městská část + 1. Česká republika + 3. Morava.


Radnice v Brně-Starém Lískovci
na začátku července 2017. Správně
Radnice v Brně-Starém Lískovci
na začátku července 2017

Uprostřed je (na nejčestnějším místě) vlajka ČR, pak je vlajka městské části (oficiální zákonný symbol obce) a nakonec vlajka Moravy (neoficiální historický symbol). Vlajky na radnici ve Starém Lískovci visí celoročně.


Radnice v Brně-Starém Lískovci
na začátku července 2017

Následující obrázky dokumentují vyvěšení historické moravské vlajky ve městě Chropyni (účastní se dle statistiky posedmé; poprvé v roce 2011: "žluto-červená" vlajka, od 2013 historická moravská vlajka) a žlutočervené bikolóry s modrým štítkem s červeno-žlutě šachovanou orlicí s červeným jazykem v modrém poli v městech Kostelci na Hané (účastní se dle statistiky poprvé) a v Němčicích nad Hanou 5. července 2017 (účastní se dle statistiky poprvé). K tomu viz článek V posledních letech nově utvořené vlajky mající podle svých tvůrců symbolizovat Moravu.

Chropyně, obecní úřad 5. 7. 2017.
Moravská vlajka vedle vlajky ČR a vlajky města
Kostelec na Hané, obecní úřad 5. 7. 2017
Němčice nad Hanou, obecní úřad 5. 7. 2017

V dalších místech, která jsou vedena v tabulce Seznam radnic 2017. Radnice zapojené do iniciativy nebo opakovaně vyvěšující moravskou vlajku na stránce Moravské národní obce Vyvěsíme, ačkoli tak některá činí podle tohoto přehledu už několik roků, byla v držáku umístěném na obecním úřadě spatřena a vyfotografována pouze vlajka České republiky.

Jiný případ představují Řečkovice, kde na obecním úřadě vyvěsili jak historickou moravskou vlajku, tak jednu ze spolkových vlajek MNO. Zřejmě jde o kompromis mezi místními politiky.

MNO ve svých vyjádřeních říká, že přímé propagaci v posledních ročnících už nevěnuje tolik úsilí co v prvních ročnících. Je to racionální. Tam, kde chtěli, už si vlajku koupili, a zdá se zřejmě vzhledem k počtu lidí, kteří se ve svém volném čase mohou věnovat jednání s obcemi, rozumnější soustředit se na vybrané obce.

Můžeme se tak setkat s usneseními obecních rad/zastupitelstev (kde byl obdržen podnět, který bylo třeba projednat), v nichž je "vyvěšení moravské vlajky na radnici dne 5. 7. 2017" či doplňkově "zpřístupnění muzea a pamětihodnosti zdarma" zamítnuto. Tak tomu bylo v roce 2017 např. v Modřicích (31. schůze Rady města Modřice) a v Uherském Hradišti (61. schůze rady města).

Obecně bychom snad mohli usoudit, že v hledáčku vyzyvatelů jsou pro jejich význam přednostně města a městyse, kdy, v případě že souhlasí, jsou velkým přínosem pro zviditelnění iniciativy při oznámení na stránkách iniciativy, že se přidala/přidaly, a byla/byly zanesena/zaneseny do seznamu účastnících se. Menší obce jsou ovšem jistě podle možností oslovovány také. A nejen u větších obcí by se mohl uplatnit postup, který je vidět v jednom zamítavém usnesení z roku 2017, kdy oslovená obec Sobotovice, pokud by přijala nabídku zástupce MNO a souhlasila s vyvěšením, by vlajku MNO (žlutočervená bikolóra s modrým štítkem s červeno-žlutě šachovanou orlicí s červeným jazykem v modrém poli) dostala zdarma (zápis ze zasedání Zastupitelstva obce Sobotovice 15. května 2017 - "Dnes dostala starostka obce nabídku od místopředsedkyně Moravské národní obce, hlavní koordinátorky iniciativy za vyvěšování moravské vlajky, k vyvěšení moravské zemské vlajky 5. července na svátek Cyrila a Metoděje. Počet obcí a měst, které tuto vlajku vyvěšují roste a tak opakovaně oslovili i nás. Pokud bychom se rozhodli vlajku vyvěsit, dostaneme ji zdarma. Po projednání se ZO rozhodlo nabídku nevyužít. ZO bere na vědomí.").

Že byly takto zřetelně popsány okolnosti jednání, které jsou nám jinak pro stručný obsah rozhodnutí obecních rad v usneseních většinou skryty (např. Usnesení rady města Uherský Ostroh 26. června 2017 - "rada města schvaluje vyvěšení moravské vlajky při příležitosti státního svátku dne 5. července.", nebo zápis z mimořádné rady města Hodonín 20. června 2017 - "Rada města souhlasí s vyvěšení moravské vlajky dne 5. 7. 2017 na budově radnice."), je dobré pro dokumentaci toho, jakými způsoby iniciativa dbá o to, aby se zvětšoval její úspěch.

Náměšť na Hané, obecní úřad 5. 7. 2017
Náměšť na Hané, zámek 5. 7. 2017

V některých obcích, jak bylo zmíněno výše, nebyla v držáku na příslušném místě vedle vlajky České republiky oproti předpokladu vidět vlajka moravská ani žádná jiná. Takto svátek svatých Cyrila a Metoděje očividně proběhl v městysi Náměšti na Hané (účastní se dle statistiky podruhé), v Čechách pod Kosířem (účastní se dle statistiky popáté) a ve Stařechovicích (účastní se dle statistiky počtvrté).

K červencovému vyvěšování-nevyvěšování v Náměšti na Hané se dá ještě přidat jako zajímavost, že začátkem července 2016, kdy by se tedy měla zúčastnit vůbec poprvé, jsme si v novinách (Olomoucký deník.cz) mohli přečít: „Vlajku nevyvěšujeme, připadá nám to trochu zbytečné. K moravské historii se ale samozřejmě hlásíme". Toto prosím řekla starostka městyse Marta Husičková. Ta měla současně upozornit na problém, že "existují dvě vlajky". V případě, že by obec některou z nich vyvěsila, volila by spíše "modročervenobílou variantu".  A to proč, mohli bychom se zeptat? Můžeme si vzhledem ke znaku Moravy hned odpovědět sami. Figura a barvy znaku městyse nám domněnku samozřejmě potvrdí i jinak. Žádný problém v tom není.

Čechy pod Kosířem, obecní úřad 5. 7. 2017
Stařechovice, obecní úřad 5. 7. 2017

Zajímavé je, že v celkovém součtu "zapojených radnic" (v roce 2017 se celkový počet přihlášených dostal na konečných 1328) je zahrnut i Služín (brán opět jako počtvrté se účastnící), který je součástí Stařechovic. Ani zde však moravská vlajka nebyla 5. července při průchodu dědinou k vidění (pomineme-li nepřítomnost vlastního obecního úřadu). To jen podtrhuje fakt, že v tabulce nacházíme, avšak je s nimi při sdělování výsledku veřejnosti (a při srovnání s celkovým počtem obcí na Moravě) takto počítáno, nejen samostatné obce, ale i jejich městské (v případě magistrátů) a místní části. Když tuto stránku věci necháme stranou, zbývá už jen ověřit, jestli byla prohlašovaná připravenost vyvěsit moravskou vlajku dovedena až k uskutečnění záměru.

Chropyně, obecní úřad 5. 7. 2017, moravská vlajka
Informační plakát u obecního úřadu, Chropyně

Na otázku, zda byla 5. července vyvěšena moravská vlajka (nebo historická moravská vlajka), odpovídá přítomnost moravské orlice na vlajce případně barev moravské orlice, pokud by šlo o vyjádření její barevnosti bikolórou nebo trikolórou (obsahující barvy červenou, modrou, bílou uspořádanými srozumitelně v logickém pořadí podle pravidla).

Pravděpodobnost, že na stožáru nebo na tyčce vložené do fasádního držáku uvidíte vlát moravskou vlajku v podobě dvou či tří pruhů, jak ji Moravané znali ve 2. polovině 19. století a na začátku 20. století, trikolóra červeno-bílo-modrá a červeno-bílá bikolóra (apod.), vycházející z barev moravské orlice, je dnes poměrně malá (odhlédneme-li od červeno-bílo-modré vlajky, kterou si dnes spojujeme s Nizozemskem, a ona je to vlajka Nizozemska, třepotající se třeba nad vchodem některého z luxusnějších hotelů).

Z výše uvedených navštívených míst toto hledisko splňuje vlajka na chropyňském obecním úřadě, která se však ještě před fotografováním stihla omotat okolo žerdě, takže v okamžiku pořízení záběru nevyužila tak dobře celkem slušně pofukující vítr.

Pěkná chata v Jundrově

Vlajku České republiky a moravskou vlajku můžeme ovšem vidět i v jiné dny. Vyvěšují je vedle státních úřadů, a samospráv i občané ČR, jak to zachycuje další obrázek z chaty v Brně-Jundrově. Občané často, tak jako v tomto případě, moravskou vlajku mohou nechat vlát po celý rok, za příznivého i nepříznivého počasí.

Český lev - moravský lev - moravská orlice: značení přírodních rezervací, přírodních památek a památných stromů

V poslední dekádě června 2017 vyšel v novinách článek Místo českého lva moravská orlice. Moravan ničí na cedulích malý státní znak. Totéž bylo popsáno i v článku Místo českého lva moravská orlice. Na Moravě někdo přelepuje značky, škody jdou do tisíců. Informovala i ČT24: Moravská orlice místo lva. Neznámí vandalové přelepují státní znaky v Moravském krasu.

Novinka se stala inspirací k doplnění příspěvku z podzimu 2016 Reakce stráže přírody Správy CHKO Moravský kras na přelepování malých státních znaků moravskými orlicemi a nápad, země, kraje, hranice (který, jak se chvíli postupně nafukoval, obsáhl i další téma ke značkování a ohraničování, vymezování atp. :).

Antonín Tůma ukazuje přelepený státní znak, zdroj ČT24

V článku Českého lva na cedulích v krasu někdo nahrazuje moravskou orlicí se píše, že poprvé k něčemu takovému došlo v roce 2011. Dělo se tak přelepováním českých lvů na označení zvláště chráněných území samolepkami s moravskou orlicí. Samolepky byly potom strážci strženy a malý státní znak na ceduli očištěn. Až v roce 2017 tato činnost přešla do zjevného vandalismu (vyříznutí státního symbolu z některých kovových cedulí) a do krádeží. A 4. července se na iDNES.cz (proto ta bohatší diskuze pod článkem; z galerie obrázků k němu jsou převzaty další ukázky) tématu chytil autor článku V krasu řádí vandal, českého lva na cedulích nahrazuje moravskou orlicí.

Morava. Moravská orlice. Přírodní rezervace
Vyříznutý český lev. Přírodní rezervace
Přírodní rezervace. Červeno-zlatě šachovaná
orlice se zlatým jazykem, se zlatou korunou
a zbrojí, v modrém poli.
Přírodní rezervace. Morava. Moravská orlice

Protože byla nyní na stránce moravský národ zveřejněna korespondence k označování přírodních rezervací, přírodních památek a památných stromů na Moravě malým státním znakem, a vysvětlena cesta k možnosti použít pro to (schválením v parlamentu České republiky) i znak Moravy, která proběhla mezi Jiřím Kvapilem, signatářem Deklarace moravského národa, a Antonínem Tůmou, vedoucím strážní služby CHKO, je příhodné podnětné myšlenky z článku Moravská orlice místo lva ve stejném znění zveřejnit i zde.

Dopis Dr. Jiřího Kvapila, signatáře Deklarace moravského národa:

"Pane Tůmo,

nejsem z těch, kdo přelepují české lvy moravskou orlicí, nemám k tomu potřebné prostředky a nenašel bych asi ani dost odvahy, protože česká státní moc nám Moravanům není vůbec nakloněna a každá příležitost dát nám to najevo jí přijde vhod. Ale pokud jsem na Moravě a moravská orlice mi připomíná, že nejsem někde v české kotlině, ale na své rodné Moravě, jsem tomu rád.


Navíc si myslím, že podle zákona o užívání státního znaku tam, kde se jedná o lokalitu evropského významu, a tou Moravský kras jistě je, má být velký státní znak, nikoliv ten dvouocasý český lev, který se jinak roztahuje všude, kde je to jen trochu možné, dokonce i na Moravském náměstí v moravské zemské metropoli Brno.
"

Odpověď RNDr. A. Tůmy, vedoucí strážní služby CHKO:

"Dobrý den, na slušný dopis slušná odpověď.

Malý státní znak (český lev) používá ochrana přírody jednotně v celé České republice podle § 42 odst. 4 zák. č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny na označení přírodních rezervací, přírodních památek a památných stromů. Podrobnosti pak upravuje vyhláška č. 395/1992 Sb. To je bez diskuzí.


Všechny státní organizace musí doržovat ustanovení zákona. Pokud se podaří přesvědčit zákonodárce, aby se označení změnilo, pak s tím nemáme problém. Čili postoj pracovníků ochrany přírody není v osobní rovině ve vztahu k Moravě a Čechám, ale v rovině pracovní, tj. plnění pracovních povinností, které ukládá zákon. K tomu není možné diskutovat.


Jsem přesvědčen, že jsou jiné legální možnosti, jak Moravu propagovat a prosazovat, aniž by docházelo k ničení a poškozování cizího majetku (cedulí s malým státním znakem).


Morava má bohatou historii a tradici a jestliže se zatím nedaří Moravě navrátit její svébytné postavení (není v parlamentu zájem), je třeba se zamyslet, proč to tak je. Možná je to o malém povědomí o Moravě mezi jejími obyvateli. Takže stejně jako buditelé v národním obrození je potřeba napřed vybudovat upadlou národní hrdost k Moravě.


K tomu se hodí neziskové organizace (spolky), které se dohodnou s příslušnými státními institucemi, že např. Národní památkový ústav bude všude na svých propagačních materiálech na území Moravy  mít umístěn znak Moravy. A další nápady … pořádat přednášky o Moravě ve městech a obcích atd. …


Já osobně navrhuji na dálnici D1 na hranice Čech a Moravy umístit na obě její strany velkou infotabuli, která se pro památky dělá legálně v hnědém provedení, na jejíž jedné straně bude erb Moravy a nápis „historická země Morava“ a na druhé straně erb Čech a nápis „historická země Čechy“. Stovky tisíc nebo miliony lidí projíždějící po D1 tak velmi rychle zahlédnou a do povědomí dostanou informaci, že jsou na „nějaké“ Moravě. Pokud k tomu bude nějaká sbírka, rád přispěji třeba tisícikorunou. Postupně takovéto infotabule mohou přijít i na další místa, na silnice 1. třídy a dál třeba na hranice Moravy s ostatními sousedícími zeměmi.

Děkujeme za pochopení. Také my chápeme Váš zájem o Moravu a poukazujeme na její prosazování legálními prostředky. S pozdravem RNDr. Antonín Tůma
".

Tím vším ukazujeme, že jsme Moravané a jsme tady.

Zpřístupnění fotografií s moravskou vlajkou, na níž je moravská orlice, vyvěšenou v den 5. července

Za chvíli je tu léto, přiblíží se 5. červenec, státní svátek, den svatých Cyrila a Meto­děje, a jako i loni tou dobou nás bude zajímat, jak úspěšná bude (byla) akce Za vyvěšování moravské vlajky na radnicích, kterou od roku 2010 několik měsíců předem vyhlašuje MNO. Leckde už radní odsouhlasili, že moravská vlajka vyvěšena bude, viz např. zápis z jednání Rady města Brna č. R7/119 z 6. června 2017, bod č. 9 (Vyvěšení moravské vlajky – RM7/08351): "RMB souhlasí s vyvěšením moravské vlajky při příležitosti Dne slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje dne 5. 7. 2017.". 4. července následovala zpráva o vyvěšení moravské vlajky v Brně na stránce města: "Brno si blížící se výročí příchodu slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje připomnělo vyvěšením moravské vlajky.". Text o svátku svatých Cyrila (původně Konstantina) a Metoděje doprovází aktuální obrázek (originál na stránce s oznámením je v hezkém rozlišení 5312 x 2988 px).

Brno si blížící se výročí příchodu slovanských věrozvěstů
Cyrila a Metoděje připomnělo vyvěšením moravské vlajky

Řada vlajkosláv bude asi nachystána již 4. července odpoledne (neboť s předvečerem zákon o užívání státních symbolů a tedy i státní vlajky počítá; možná že nikdo nepřijde v den volna 5. července na úřad, aby tam něco vyvěsil), Moravské vlajky by tak někde mohly viset déle, prostě v „celém“ onom týdnu (prodlouženém volnu).

Jinak se samozřejmě vlajky mají správně (obřadně) vztyčovat a snímat každé ráno a podvečer (viz dříve kasárna-troubení večerky, tábory apod.). Vlajky nemají správně viset přes noc. Je to nedůstojné (nejsou vidět) a ničí se i více (logicky jednou tolik) povětrnostně, ale s tím se dnes nikdo netrápí.

Naše vexilologie se neřídí říšským vzorem/modelem 19. století (jako dodnes Německo, Rakousko, Polsko, Balkán atd.), ale ČR důsledně dodržuje vexilologický model západní Evropy (Francie, Benelux, Británie apod.) – čili neklást štíty na vlajky, neboť znak i vlajka jsou autonomní symboly, vlajka není „jen“ „nosičem“ znaku. Hmotový štít nepatří na vlající textilní vlajku!

Výsledkem loňské dokumentační práce byl příspěvek Moravská vlajka 5. července 2016 vyvěšena v Brně, Přerově a Dolních Kounicích, v němž byl podchycen jen zlomek míst, kde bylo možné vidět vlajku s moravskou orlicí.

Jestli si vzpomínáte, tak historickou moravskou vlajku lze podle všeho získat například od firmy Alerion. Pokud si pozorně přečteme články uveřejňované před rokem v novinách, tak nabídka se vztahuje na všechny moravské obce. Může nás přitom napadnout, kolik bylo takto vlajek loni rozdáno? Pár set? A předloni? A kolik letos? A kolik jich ještě vlastně zbývá skladem? Přece je jasné, že s některými obcemi, zvláště těmi většími, které občas na reprezentaci věnují nějakou částku, má firma Alerion častější (obchodní) kontakt, a tak má důvod s nimi něco vyřizovat, navštívit místo, zatímco s jinými obcemi nemusí mít delší dobu spojení žádné. Kdo má cestu do Brna, může se stavit v Alerionu. V Králově Poli jej rádi uvidí.

Moravská orlice. Moravská vlajka

Jelikož je tu podle tabulky opět statistický nárůst přihlášených, již teď se dá očekávat, že celkové hodnocení této části pořadateli vyzní v závěrečné zprávě zveřejněné následně na jejich stránkách kladně. V tabulce za rok 2017 dostupné na stránce MNO nyní průběžně přibývají názvy obcí, které se účastní poprvé, a tím táhnou růst. Na jiných stránkách je zase přiblížena historie některých z nich, např. odkazem na Wikipedii.

Iniciativa si klade za cíl obnovu užívání historických symbolů a barev Moravy. Probíhá také veřejná soutěž o nejhezčí tematickou fotografii.

A protože v této soutěži nevyhrávají všechny fotografie, je tu jednoduchý námět k zamyšlení, jak vyznění události dlouhodobě postupně dostávat více mezi lidi v obci a obec mimo její katastr. Mohli by před­stavitelé samospráv (nejen) na Moravě povzbudit příslušné referenty, kteří mají v obci vlajkovou výzdobu na starost, k pořizování snímků místních radnic s vyvěšenými vlajkami 5. července, které by pak putovaly na stránky obce (nebo tam jen bylo odkazem upozorněno na úložiště s nimi, např. "Rajče" apod.? V obrázkové galerii zobrazující, co se v obci děje, si je zájemci najdou.

Jde tu jistě také o to, aby se o tomto podnětu k zamyšlení dozvěděli zastupitelé moravských obcí. Přespolní by rádi našli jednoduchý způsob, jak s pomocí orientačního seznamu zmiňovaného výše dojít k obrázkům s moravskou vlajkou, ověřit si tyto údaje. Vypovídací hodnotu má i obrázek, který je datován pátého července a na němž je v držáku nalevo od vlajky České republiky prázdné místo, jak to bylo letos možno vidět např. v Náměšti na Hané, v Čechách pod Kosířem, ve Stařechovicích. Můžete-li, řekněte obecním zastupitelstvům o tom, co se tu píše a navrhuje, ať máme těch snímků s moravskou orlicí, na které se můžeme podívat, víc.

Moravská vlajka na Nové radnici v Brně

Mohl by pak vzniknout samostatný více či méně úplný seznam s odkazy na takové galerie, kde snad ani tak nezáleží na tom, aby si každý individuálně vybral nejhezčí záběr, to může vždy, ale aby se mohl bez většího hledání pokochat tím, jak to na různých místech Moravy vypadá. I tento článeček by pak mohl být doplněn o několik takových záběrů daného místa s moravskou symbolikou včetně.

Městský úřad v Moravském Krumlově

Zatím tak zde můžeme použít maličký ilustrační obrázek, který byl použit u článku s názvem Cyril a Metoděj. Moravskou vlajku vyvěsilo na počest věrozvěstů 1300 obcí zveřejněného na stránce TÝDEN.cz (rubrika: domácí/relax-ostatní) s popiskem "Moravská vlajka na radnici Moravského Krumlova.". Článek obsahuje informace k akci vyvěšování na den 5. července, které byly redakcím krátce předtím poskytnuty MNO. K obrázku, na němž je v ruce pověřeného vyvěšovatele snad krátce před zasunutím žerdě do fasádního držáku držena vlajka, lze podotknout to, že jazyk orlice na této vlajce je červený.

Červenobíle šachovaná orlice s červeným jazykem,
žlutou korunou a zbrojí v modrém listu vlajky

Aby byla orlice na vlajce vyvěšené v Moravském Krumlově předpisově moravská - moravská orlice, musel by být její jazyk žlutý. Podle tvaru nožiček a ocasu lze soudit, že se může typově jednat o stejnou vlajku, jaká zavlála 5. července 2013 v Určicích. Na obrázcích, které to dokládají, ale není dost dobře vidět hlava orlice s jazykem, o jehož barvu tu jde. Je to moravská orlice nebo není?

Moravská orlice. Moravská vlajka

Když totiž tuto vlajku srovnáme s moravskou vlajkou vyvěšenou na domě moravského vlastence v červenci 2017 ve Slavonicích, kde jasně vidíme, že jazyk této orlice je žlutý - je to tedy moravská orlice, můžeme si myslet, že vzhledem k tomu, že hlavu nevidíme, není tak jednoznačné, která varianta této vlajky byla v Určicích v roce 2013 vyvěšena. Vlajky, na nichž je jednou orlice se žlutým (Slavonice) a podruhé s červeným jazykem (Moravský Krumlov) vypadají soudě podle tvaru jazyka, ocasu a křídel atp. podobně - či jsou spíše stejné. Jsou tedy obě téměř stejné - až na ten jazyk? Kdo je vyrábí (vyráběl) a nabízí?

Vyvěšení moravské vlajky v Určicích v roce 2013
Obecní úřad v Určicích začátkem července 2013

Osmým ročníkem iniciativy "Za vyvěšování moravské vlajky na radnicích" se dále zabývá příspěvek Vyvěšení moravské vlajky 5. července 2017, který přináší další obrázky.

Ať žijou Moravané! 1849

U prvního obrázku staženého z internetu, který zachycuje střelecký terč s stříbrnočerveně šachovanou orlicí s červeným jazykem, černou hlavou (?), zlatou korunou a zlatou zbrojí (?) v modrém poli a vročením 1849, je popisek "Střelecký spolek Prostějov, hold moravanům, 1849 Muzeum Prostějovska v Prostějově".


Orlice na terči je (jak se občas z neznalosti kreslíře dělo) stříbrno-červeně kosmo šachována!

Hlavu i pařáty má skutečně asi černou, zlatý je jen zobák s červeným jazykem - možná vzniklo přemalováním původně celé (?) černé orlice na kosmo šachovanou, neboť ve znaku Prostějova je půl černé orlice v modrém poli, která má ale historický původ v orlici moravských markrabat - spíš jde asi o malířskou licenci nebo záměr, aby orlici moravskou jen připomínala (?), když už se do ní střílí ... :)

No a pak následuje (demagogické, propagandistické, ahistorické apod.) pozlacování/požlucování úplně "všeho" stříbrného/bílého, co jakkoliv s moravskou symbolikou souvisí od (...).

Při zkoumání podobnosti orlice na dalším obrázku, který nabízí internet, si povšimneme značné podobnosti s orlicí z roku 1849 představující znak Moravy. Grafika vzniklá v grafickém editoru je očividně mladšího data, dosti nedávného. Obsahuje nějaké prvky navíc (texty: Moravský duel. Moravská trojka, Střelecký klub AVZO, Budišov nad Budišovkou, symbol terče), něco oproti originálu ubírá (rok 1849).


Díky digitálním úpravám jsou barvy upraveného obrázku živější. Bílá pole původní orlice zde ale vypadají jakoby přižlucená. To celé je jen tak mimochodem položeno na žlutočervenou bikolóru, jejíž barvy jsou opravdu odvozeny od zlatočervené orlice.

Druhá práce tak připomíná případ novoročenky odvozené z pohlednice, která dala vzniknout příspěvku s názvem Pod perutěmi moravské orlice. Práce, kázeň, odvaha. Blaho vlasti budiž nejvyšším zákonem.


Dobarven je samozřejmě i obrázek, který se stal součástí plakátu zvoucího k návštěvě žerotínské hrobky v Bludově při akci pietního shromáždění u hrobu moravského zemského hejtmana Karla staršího ze Žerotína, kde doprovází jeho podobiznu, která vypadá, jako by ji (původně) namaloval Jan Vilímek. Původní nekolorovanou grafiku si můžete prohlédnout v přípěvku Zřízení zemské Markrabství moravského z roku 1604.


Přebarvovány ovšem nejsou jen doklady, které vznikly před staletími. Hodí se k tomu i obrázky z doby docela nedávné, jak dokládá koláž dokumentu výše citující Vladimíra Menšíka: "Buďme hrdí na to, že jsme Moravané, buďme pyšni na to, v jak krásné zemi jsme se narodili. Vladimír Menšík" (nalevo je podobizna Alfonse Muchy), jehož součástí je uprostřed grafika orlice, kterou jako moravskou orlici původně vytvořil František Štorm, jak můžeme vidět např. zde.

Moravská vlajka v táboře archeologů ve Smolenském údolí v roce 2012

Obrázky níže pocházející z galerie zveřejněné na stránkách města Jevíčka ukazují, že 7. srpna 2012 zavlála v táboře archeologů ve Smolenském údolí moravská vlajka. 6. srpna 2012 začala třetí etapa archeologického výzkumu germánského sídliště a germánského pohřebiště pod vedením Doc. PhDr. Eduarda Droberjara, Ph.D. z Univerzity Palackého v Olomouci.

Působivé, když vítr zafouká a vlajka vlaje

V zápise z 61. zasedání Rady města Jevíčka konaného 22. května 2017 se říká, že (5/61) Rada schvaluje vyvěšení moravské vlajky dne 5. 7. 2017 u příležitosti svátku sv. Cyrila a Metoděje a otevření městského muzea a městské věže. Jak bude vypadat tato vlajka?

V archivu starších čísel z roku 2015, kdy historickou moravskou vlajku v Jevíčku na radnici vyvěsili poprvé, byla v červencovém čísle Jevíčského zpravodaje otištěna zpráva ("Město Jevíčko dne 5. 7. 2015 vyvěsí moravskou vlajku u příležitosti svátku sv. Cyrila a Metoděje."), doplněná grafikou odkazující vzhledem na symboliku využívanou MNO (popis vlajkového listu: červenožlutě šachovaná orlice s červeným jazykem a žlutou korunou a zbrojí položená na žlutočervenou bikolóru). V dalších číslech z let 2016 a 2017 však zatím nějaká další poznámka týkající se tématu objevena nebyla (zběžně byla zkoumána čísla z doby červen - srpen příslušného roku). Bylo by jistě dobré, byly-li by na internetu dostupné barevné fotografie radnice v Jevíčku s vlající vlajkou.

Sněmovní tisky - znak Moravy ve sněmovním tisku z roku 1544

Znak Moravy pod titulkem spisu na první straně sněmovního tisku z roku 1544. Dřevořez obsahuje jednoduchý kolčí štítek s korunovanou rozkřídlenou šachovanou orlicí hledící vlevo. Šachování orlice je jen naznačeno. Není jakkoli naznačena barevnost štítu a figury.

Znak Moravy. Sněmovní tisk z roku 1544

Tento znak (Typ I) popisuje František Pícha ve svém článku Zemský znak ve výzdobě moravských sněmovních tisků, Genealogické a heraldické informace 2016, Brno 2017, s. 68-69.

Znak Moravy. Typ I dle Píchovy typologie
štočků moravských sněmovních tisků

Citace zdroje dokumentu: MZA v Brně, A 6 Sněmovní tisky, kr. č. 1, tisk z roku 1544