Moravská vlajka na Rohlence

Na snímku z 15. března s moravskou vlajkou před firemním areálem (Tvarožná 444 - Rohlenka) poznáváme figuru moravské orlice, jak ji ztvárnil František Štorm ve druhém poli velkého státního znaku České republiky.

Stožáry u haly matis, s. r. o.
 
Znak České republiky vyjadřující svými poli jednotlivé
země: Čechy (český lev), Morava (moravská orlice)
a Slezsko (slezská orlice), a jejich jednotu: lev

Tato stylizace je výhodná právě svou šířkou figury. Celkově je zdařilá i jeho kresba čtvrceného znaku, ale bohužel má chyby v (kompletní) zbroji slezské orlice (ne zlatá ale červená) a prohozené tinktury u jazyka a zubů českého lva!

Pěkné převedení do klasického vlajkového listu 2:3.


Jinak klasické stožáry pro prapory na výšku (korouhve) způsobují určité problémy (sklopení nebo rotaci figur, zvláště u složitějších figurálních heraldických vlajek, jako jsou krajské).

Na prostředním stožáru je zřejmě vyvěšen firemní prapor. Pořadí vlajek je prohozené. Uprostřed by měla být státní vlajka, České republiky.

Moravský prapor na brněnské radnici 12. února 2024 vyvěšen u příležitosti připomenutí narození markraběte Jana Jindřicha Lucemburského

Na základě návrhu spolku Moravské srdce, z.s. Město Brno 12. února 2024 na budově brněnské radnice (Magistrát města Brna) vyvěsilo moravský prapor.

Stalo se tak u příležitosti připomenutí narození bratra Karla IV., zakladatele moravské větve lucemburské dynastie markraběte Jana Jindřicha (12. února 1322 Mělník – 12. listopadu 1375 Brno).

Moravský prapor v Žatčanech

Moravský prapor byl 3. února 2024 vyfotografován vyvěšen ve fasádním držáku Hostince u Severů v Žatčanech. Snímek byl pořízen v době ještě před otevřením.

Slovácký rok v Kyjově v roce 2023 - krojovaný průvod

Nazdobeným městem Kyjovem prošlo v průvodu od vlakového nádraží po Komenského třídě na Masarykovo náměstí za doprovodu dechových a cimbálových muzik více než 3000 krojovaných ze 46 obcí. Stalo se tak při události Slovácký rok v Kyjově v sobotu 12. srpna 2023.

Šardičané jedou s moravským praporem

V čele průvodu jel jezdec se státním praporem, za ním jezdec s praporem Kyjova a za ním jezdec s praporem politické strany Moravané. Praporečník na třetím koni vůbec nevěděl, co mu to vlastně dali do ruky.

Šardičané na voze s moravským praporem

Ve druhé polovině průvodu ubírajícího po Komenského třídě na Masarykovo náměstí však Šardičané na voze nesli prapor Moravy.



Vůz vyfotil i fotograf Marek Svoboda. Na další snímky průvodu se můžete podívat v galerii na jeho stránkách.



Moravský prapor v městské části Uherského Hradiště – Sady na ulici Větrná

Moravský prapor vlaje v zahradě domu na ulici Větrná v městské části Uherské Hradiště – Sady (Derfle).

Moravský prapor v části Uherského Hradiště – Sady.
Ulice Větrná, 19. července 2023


Kuželkářský klub Moravská Slávia Brno

Kuželkářský klub Moravská Slávia Brno (KK Moravská Slávia Brno), který najdete na ulici Vojtova 541/12, 639 00, v Brně - Štýřicích (kousek od zastávky tramvaje na Vídeňské), přijímá nové členy. Cvičení mladých kuželkářů probíhá každé pondělí a středu od 15 do 17 hodin. Dorostence a žáky cvičí bývalí ligoví hráči.


Moderní čtyřdráhová kuželna se čtyřmi vzájemně oddělenými šatnami, které disponují vlastním sociálním zařízením a sprchou. Ke sledování sportovních utkání je slouží hlediště o kapacitě čtyřiceti míst k sezení.

Okolo Moravy na kole v roce 2023

Pokud jste příznivci cestování na kole, můžete se projet třeba po Moravské stezce. Můžete to pojmout tak, aby si vás lidé zaručeně všimli. Vezmětě si na sebe, když se občas vypravíte na výlet, pěkné tričko s moravskou orlicí.

Může se stát, že cestou narazíte na plechovou ceduli s moravskou orlicí v provedení, jak vidíte na obrázku níže, kterou má v nabídce David Kincl z Brna? (Plechová (hliníková cedule) s bílou plochou pro potisk je velmi odolná vůči oděru. Rozměry cedule jsou asi 30 x 20 cm. Plechová cedule je určena pro vnitřní i venkovní použití. Není opatřena otvory pro přišroubování.)

Jednu trasu ukázali cyklisté z Okříšek, kteří zemi objeli začátkem července 2023. Jeli přes nejvyšší horu na Moravě, kterou je Praděd. Viděli i její nejnižší bod nacházející se na soutoku Moravy a Dyje.

Zpráva o putování a fotografie byly zveřejněny stránkou Moravský národ v příspěvku Okolo Moravy 2023.

Mapka s cyklistou, názvem podniku a zemským znakem

Jednotlivé v odkazovaném článku popsané úseky cesty:

1. etapa Moravské Budějovice – Horní Cerekev

2. etapa Horní Cerekev – Svitavy

3. královská etapa Svitavy – Praděd – Ovčárna

4. etapa Ovčárna – Ostrava

5. etapa Beskydy

6. etapa Bílé Karpaty

7. etapa Hodonín – Soutok – Mikulov

Kdo si chce na konci července zazávodit na území České republiky a  také Slovenska, mohl by se zajímat o závod nazvaný Moravabike, jehož první ročník se má uskutečnit 29.–30. července 2023. Délka závodu je 330 km napříč Moravou podél toku řeky Moravy. Cesta vede většinově po Moravě.

Moravská vlajka před domem v Bzenci na ulici Olšovská

Moravská vlajka je dlouhodobě vyvěšena před domem v Bzenci (ulice Olšovská). Fotografie byla pořízena na začátku června 2023.

Moravská vlajka před domem v Bzenci.
Ulice Olšovská 2. června 2023

Vyvěšení moravské vlajky 4., 5. a 6. července 2023

I ve čtrnáctém ročníku iniciativy vyvěšování moravské vlajky se tak jako v předchozích letech setkáváme s místy, kde na obecním úřadu moravskou vlajku nevyvěsili. Zároveň jsou (budou) uvedeni v přehledovém seznamu Moravské národní obce zachycujícím účastníky tzv. vlajkové iniciativy. V roce 2023 má tento přehled zpoždění - zatím nebyl vydán, ačkoli údaj (počet účastnících se obcí) je v těch několika článcích k tématu MNO představen: letos jsme se dostali "přes 1600 obcí".

Ani 4. července, kdy se na mnoha místech již vyvěšuje, protože další den už má úřad zavřeno, ani 5. července na těchto radnicích vedle vlajky České republiky, popřípadě obecní či další vlajky, moravskou vlajku ani jinou (žlutočervenou bikolóru s červenožlutě šachovanou orlicí se žlutou korunou a zbrojí a se žlutým jazykem v modrém poli štítu uprostřed listu vlajky) není vidět. To byl například případ Břeclavi (záměrně nevyvěsili?).

Chropyňská radnice 4. července 2023

Poprvé se tzv. vlajkové iniciativy měla zúčastnit Bystřice pod Hostýnem. Rozhodla o tom rada města. Předtím k tématu proběhla komunikace s místopředsedkyní MNO paní Lenkou Holaňovou. Protože prý dosud moravskou vlajku neměli, byl jejím zajištěním pověřen odbor kultury. Využit k tomu byl Lenkou Holaňovou poskytnutý odkaz. Podle zpráv ale v Bystřici pod Hostýnem od vyvěšení odstoupili, a tedy nevyvěsili?

Ostatní na radnicích pozorované kombinace vychází jako obvykle: 1) pouze státní vlajka České republiky s obecní vlajkou, nebo 2) jen státní, nebo 3) vůbec nic. Takže si povězme, jak to s těmi počty tzv. vlajkové iniciativy se účastnících obcí je? Opět přinášíme jednu systematicky provedenou sondu (dle okresů, na konci tohoto příspěvku). Samozřejmě, jinde můžou být výsledná čísla vzorku jiná, ale to by ochotný, pečlivých výzkumníků muselo na cesty vyrazit více.

V tomto průzkumu bylo objeto 76 měst a obcí, které byly uvedeny jako údajní vyvěšovatelé žlutočervené vlajky propagované Moravskou národní obcí (a dalšími) coby navržené "moravské vlajky". Z nich tzv. modrou (heraldický prapor s moravskou orlicí) vyvěsilo 8 měst a obcí (10,39 %), žlutočervenou bikolóru se znakem uprostřed 13 měst a obcí (16,88 %) a žádnou z těchto dvou 56 měst a obcí (72,73 %). Pokud jste si všimli že součet nesedí o jedno číslo, je to proto, že obec Tečovice šalamounsky vyvěsila obě.

Frenštátská radnice 5. července 2023

Nebo místní chtěli vyvěsit ("modrou"), ale něco do toho osobě mající vyvěsit přišlo. Znáte to. Vis maior. Stane se. To je případ Frenštátu pod Radhoštěm a jeho krásné radnice.

Olomoucká radnice 5. července 2023

V Olomouci začátkem července moc nefouká, a když fouká, tak náměstím v záběru neustále procházejí lidé, návštěvníci Olomouce, které přitahují jeho památky (mimo záběr nalevo vedle radnice je socha z písku, napravo je láká k pohlazení želva). 

Vyškovská radnice 5. července 2023

A jsou samozřejmě místa, kde moravskou vlajku vyvěsili. Na obrázcích jsou zachycena vedle míst, kde vyvěsili moravskou vlajku, i místa, kde vyvěsili žlutočervenou bikolórou s červenožlutě šachovanou orlicí se žlutou korunou a zbrojí a se žlutým jazykem v modrém poli štítu uprostřed listu vlajky. To vidíme na snímku z Valašského Meziříčí. Bikolóra se znakem jim asi barevně ladí s městskou vlajkou.

Valašskomeziříčská radnice 5. července 2023

Tečovice to vyřešily šalamounsky, vyvěsily státní, žlutočervenou se znakem a moravskou vlajku.

V Prostějově se tzv. vlajkové iniciativy účastní popáté. Předloni tam vyvěsili bikolóru se znakem, loni také (?). Letos vyvěsili moravskou vlajku.

Prostějovská radnice 5. července 2023
Prostějovská radnice 5. července 2023

Následuje kontrolní vzorek vyvěšování ve dnech 5.-6. července 2023:

Okres Zlín

moravská vlajka: Napajedla, Sazovice, Tečovice, Tlumačov

Radnice v Napajedlech, 4. července 2023, vlajka České republiky a moravská vlajka
Obecní úřad v Sazovicích 4. červenec 2023, vlajka České republiky a moravská vlajka

Moravská vlajka v Sazovicích 4. července 2023

žlutočervená se znakem: Tečovice

Obecní úřad v Tečovicích 4. července 2023,
žlutočervená bikolóra se znakem, vlajka České republiky a moravská vlajka

žádná z výše uvedených: Bělov, Halenkovice, Hostišová, Karlovice, Machová, Oldřichovice, Otrokovice, Pohořelice, Žlutava

Okres Kroměříž

 moravská vlajka: Chropyně

žlutočervená se znakem: Zahnašovice

žádná z výše uvedených: Kurovice, Kvasice, Ludslavice, Míškovice, Skaštice

Okres Uherské Hradiště

žlutočervená se znakem: Břestek, Tupesy

žádná z výše uvedených: Boršice, Buchlovice, Kunovice, Ořechov, Ostrožská Nová Ves, Staré Město, Tučapy, Vážany, Zlechov

Okres Hodonín

moravská vlajka: Bzenec, Domanín

Radnice v Bzenci 5. července 2023,
moravská vlajka, vlajka České republiky a městská vlajka
Obecní úřad v Domaníně, 5. července 2023, vlajka České republiky a moravská vlajka

žlutočervená se znakem: Dubňany, Ratíškovice

žádná z výše uvedených: Dolní Bojanovice, Josefov, Lužice, Mikulčice, Rohatec, Strážnice, Sudoměřice, Těmice, Vacenovice, Veselí nad Moravou, Vnorovy, Vracov

Okres Břeclav

žlutočervená se znakem: Kostice, Tvrdonice

žádná z výše uvedených: Břeclav, Hrušky, Lanžhot, Týnec

Okres Přerov

žádná z výše uvedených: Kojetín, Polkovice, Uhřičice

Okres Prostějov

moravská vlajka: Prostějov

žlutočervená se znakem: Čelčice, Klenovice na Hané, Lešany, Obědkovice, Tvorovice

žádná z výše uvedených: Bedihošť, Čehovice, Dětkovice, Mostkovice, Ohrozim, Plumlov, Ptení, Skalka, Stínava, Určice, Vícov, Vranovice-Kelčice, Výšovice, Zdětín

Velehrad - Slovanský sál

Ve Velehradě, ve Slovanském sále jsou k vidění klasické (vesměs správné) znaky historických českých zemí: Čech, Moravy a Slezska. Hezká freska z přelomu 19. a 20. století.

Plus znak Polska (Krakovska, neboť Polsko bylo rozděleno mezi okolní mocnosti), a znak papeže Lva XIII. (+ 1903).







Kuriozitou je znak Ruského impéria, tehdy skutečně černý dvouhlavý orel ve zlatém poli (se sv. Jiřím na středním štítku), jak okopíroval Petr Veliký dle císařského/říšského. Dnes Rusko užívá zlatého orla v červeném (dle Byzance), se sv. Jiřím (znak Moskevského velkoknížectví).

A také znak (správně pečeť) USA (přirozený orel bělohlavý s hvězdami a pruhy), neboť znak oficiálně nemají.



Znak velehradského kláštera (viz jeho symbolický vliv na Moravu, Uhry a Čechy).


 

Slezská a moravská vlajka vyvěšeny ve Fulneku

Snímek pořízený 4. května 2023 ve Fulneku zachycuje slezskou a moravskou vlajku vyvěšené společně na rohovém domě náměstí Komenského a Masarykovy ulice. Mezi nimi je na fasádě fulnecký znak.

Fulnek leží na obou stranách historické zemské hranice Moravy a Slezska.

Moravská vlajka vyvěšena trvale na radnici v Doubravníku

V Doubravníku byla vyvěšena klasická sestava čtyř vlajek: 3. městys Doubravník, 1. Česká republika, 2. Evropská unie, 4. Morava.

Kostel je rozsáhle opravován. Mitrovští přistavěli v 60. letech 19. století z druhé severní strany novogotickou hrobku. Tehdy přenesli pernštejnský heraldický portál z jižní strany lodi (viz dnes prázdná krásná kamenná stříška mezi opěráky) do průčelí západní věže. Tam na něj prší a hlavně ho úplně zakrývá sousední dům a zeď těsně před vchodem. Asi ho nestihli za pana hraběte zbourat, že by se majitel bránil. Inu bylo už po zrušení poddanství.

Náš kraj by se měl správně nazývat Slezskomoravský

Tomáš Pustka: Rozhovor. Náš kraj by se měl správně nazývat Slezskomoravský, říká bývalý ředitel Zemského archivu v Opavě Karel Müller, in: Region Opavsko.

V rozhovoru Tomáše Pustky s Karlem Müllerem zazněla otázka: Když už jsme u toho dělení, nedávno se na parlamentní půdě probíral návrh zákona, podle kterého by se mimo jiné nově na silnicích označovaly hranice mezi Čechy a Moravou. Slezsko se tam přitom vůbec neřeší. Vy jste se proti tomu oficiálně vymezil, že ano?

Odpověď na ni nás samozřejmě zajímá. Karel Müller stál od roku 1990 až do března 2023 více jak třicet let v čele Zemského archivu v Opavě jako jeho ředitel. Přes třicet let je rovněž členem podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

"Se samotným zákonem problém nemám. Ale je koncipován naprosto špatně. Mimo jiné obsahuje věcné chyby. Například je v něm rozpor v popisu znaku Slezska a jeho vyobrazení. V popisu stojí, že Slezsko má orlici se zlatou zbrojí, zatímco na přiloženém vyobrazení má správně červenou zbroj, což platí už od roku 1918. Ale věc, která je pro heraldika naprosto nepřijatelná, je umožnění dvojí podoby znaku Moravy. Ta může být samozřejmě jen jedna. Je definována dokonce zákonem o státní symbolice. A není možné teď říct, že moravská orlice je v jednom případě stříbrno-červeně šachovaná, a jindy, když si to někdo přeje, zlato-červeně. To je naprostý nonsens i z právního hlediska. A konečně, jak říkáte, je v tom zákoně bito Slezsko."

Jak je bito?

"Tím zákonem se řeší nějaký problém vztahů mezi Moravou a Čechami, ale rozhodně se tam neřeší problém mezi Moravou a Slezskem. Zákon hovoří o tom, že mají být vyznačovány pomocí znaků historické zemské hranice podél našich cest, přičemž se řeší hranice mezi Moravou a Čechami, které byly platné v roce 1949. Vůbec se zde však neřeší problém Slezska a Moravy, což znamená hranice, které platily ještě do roku 1928. Jestli tedy máme podle preambule Ústavy tři historické země, tak se musíme vrátit až do roku 1928 a vymezit stejným způsobem i hranice mezi Moravou a Slezskem. Tato skutečnost je ovšem v daném zákoně přehlížena."