Zábradlí/laťoví/brlení/klandr hlavní strážnice v Brně - natřít bíločerveně nebo černožlutě?

Text vztahující se k symbolické výzdobě brněnské hlavní strážnice, která se až do konce 70. let 19. století nacházela na dnešním Svobodově náměstí v Brně, je převzat z práce Wilhelma Schramma, Ein Buch für jeden Brünner, 1. díl, 1901, s. 132-133.

Hlavní strážnice na Velkém náměstí v Brně,
Schramova sbírka

Zaniklý kostel sv. Mikuláše (1866) na Velkém
náměstí v Brně (zdroj Wikipedie)
Kostel sv. Mikuláše v roce svého stržení (1869)
Další historické záběry Velkého náměstí v Brně (a nejen jeho grafiky a snímky) naleznete na stránkách Fotohistorie.

Bíločervená nebo černožlutá?

V předchozích staletích se brněnská hlavní městská strážnice s městskou milicí nacházela na Velkém náměstí. Už tehdy byly v její blízkosti se nacházející krámy hodně nepříjemné budovy, které překážely dopravě a vadily ve výhledu. V roce 1743 přikázal purkmistr a rada městskému soudu, aby přišel na to, jak by se stánky daly přemístit na nějaké jiné místo, protože kvůli nim je městská strážnice zastíněna, takže se nedají rozeznat okolojedoucí panské kočáry, pročež se člověk při vzdání pocty zbraní lehce dopustí chyby. V roce 1750 byla městská stráž (hlídka) z nejvyššího příkazu rozpuštěna a hlavní strážnici na Velkém náměstí v roce 1753 obsadilo císařské vojsko, které bylo dočasně umístěno na rohu Zelného trhu v domě, který měl kdysi hrabě Althan, na začátku 20. století pak dr. Schlemlein. Na tento podnět bylo napřed zábradlí hlavní strážnice, která se měla obsadit, natřeno. Malíř Alezi dostal od (Platzmajor) majora nařízeno, aby zábradlí natřel císařskými barvami žlutou a černou, purkmistr však prohlásil, že on něco takového, jelikož královské město užívá podle privilegia barvy bílou a červenou a strážní domek patří městu, bez vědomí magistrátu nemůže připustit. Nato se syndik odebral k zemskému hejtmanu, který rozhodl, že, protože země a město Brno mají ve svých znacích červenou a bílou, ať se těmito barvami natře i zábradlí. Brzy ovšem zemský hejtman došel k jinému závěru. Nechal si zavolat syndika a naznačil mu (dal mu na srozuměnou), že, protože lafety kanónů postavených u hlavní strážnice jsou natřeny císařskými barvami, měla by se kvůli stejnosti natřít černě a žlutě i zábradlí. A k tomu tedy magistrát dal bez dalšího svůj souhlas...

Weißroth oder Schwarzgelb?

Im vorigen Jahrhundert befand sich die Brünner Stadthauptwache mit ihrer städtischen Miliz mitten auf dem Großen Platze. Schon damals waren die in der Nähe befindlichen Buden recht unangenehme Objecte, welche den Verkehr und die Aussicht hemmten. Im Jahre 1743 trugen Bürgermeister und Rath den Stadtgerichten auf, ein Mittel zu entsinnen, durch welches die Buden auf einen andern Platz verlegt werden könnten, da durch dieselben die Stadtwache verfinstert werde, so dass man die vorbeifahrenden herrschaftlichen Wagen nicht ausnehme und folglich "in Präsentierung des ganzen Gewehres" leicht einen Fehler begehe. Im Jahre 1750 wurde die Stadtwache auf allerhöchsten Befehl aufgelöst und die Hauptwache auf dem Grossen Platze im Jahre 1753 vom kaiserlichen Militär, welches vorläufig an der Ecke des Krautmarktes im ehemals gräflich Althan´schen, jetzt Dr. Schlemleinschen Hause, untergebracht war, bezogen. Aus diesem Anlasse wurde zuvor das Geländer der zu beziehenden Hauptwache angestrichen. Der Platzmajor gab dem Maler Alezi den Auftrag, das Geländer mit der kaiserlichen Farbe gelb und schwarz anzustreichen; der Bürgermeister aber erklärte, dass er solches, da die königl. Stadt ex privilegio die weiße und rothe Farbe führe und das Wachthaus der Stadt gehöre, ohne Vorwissen des Magistrats nicht zulassen könne. Hierauf begab sich der Syndicus zum Landeshauptmann, welcher entschied, dass, da das Land und die Stadt Brünn roth und weiß in ihren Wappen führten, mit diesen Farben auch die Geländer anzustreichen wären. Bald aber kam der Landeshauptmann zu einem anderen Entschlusse. Er ließ den Syndicus rufen und ihm bedeuten, dass, da die Lafetten der bei der Hauptwache aufgestellten Kanonen mit der kaiserlichen Farbe angestrichen wären, wegen der Gleichförmigkeit auch die Geländer schwarz und gelb angestrichen werden könnten. Und dazu gab nun ohne Weiteres der Magistrat seine Zustimmung. Das Hauptwachtgebäude wurde am 23. October 1879 demoliert; die Kramläden aber, welche noch übrigblieben, es waren ihrer sieben, wurden über Intervention des Gemeinderathes Heinrich Hrdliczka von der Gemeinde im Mai 1885 um 33.478 fl. angekauft. Die Demolierung dieser Buden erfolgte am 22. Juni desselben Jahres.