Našinec, konec října 1918, vznik samostatného československého státu

Našinec, 30. 10. 1918

Den svobody v Olomouci.
V Olomouci, 29. října. Zpráva o prohlášení samostatnosti československého státu došla do Olomouce včera pozdě večer. Ještě v 10. hod. v noci svolán byl okresní národní výbor k poradě, kde cirkulář č. 3642 vydaný Národním výborem v Praze a obsahující první zákon československého státu za radostného pohnutí všech přítomných byl sdělen. Usneseno vydati jej ráno ve zvláštních vydáních listů a dáti jej také vylepiti na rohy. Ráno v úterý objevil se první národní prapor na redakci "Našince". Rázem zapestřily se pak po čelných domech červeno-bílé prapory a slovanské trikolory. Vyzdoben byl jimi Národní dům, Katolický dům, k. a. residence, Občanská záložna, Ústřední záložna, Sokolovna a domy soukromníků. Zbělaly a začervenaly se i domy, kde bychom se toho nebyli nadáli. Před 9. hodinou rozběhli se roznášeči se zvláštními vydáními "Našince", "Pozora", "Zpravodaje". Široká veřejnost dověděla se tu radostnou a veselou zprávu, kterou dosud jen málo jednotlivců se hřálo. Horní náměstí a ulice u Národního domu ožily. Na kabátech civilů i na čapkách vojenských objevily se trikolory. Kokardy byly vojákům odpínány. V 10 hodin sešel se znovu národní výbor a odebral k jednotlivým úřadům.

Našinec, 30. 10. 1918

Poslední zprávy. Den české samostatnosti v Olomouci.
V Olomouci, 29. října.
(...)
Členové okr. národního výboru byli cestou k úřadům zástupy obecenstva hlučně pozdravováni. Horní náměstí hemžilo se lidem. Národní pořadatelé, ozdobeni trikolorami na rukávech, pečovali bedlivě o pořádek, jenž nikde porušen také nebyl, což s uspokojením také dal na jevo starosta Brandhuber.
(...)

Našinec, 31. 10. 1918

Oslava prohlášení československého státu v Olomouci.
V Olomouci, 30. října.
(...)
Kde kdo česky cítil, muž i žena, stařec i dítě, vojín i občan, důstojník i prostý vojín, ozdobil se slovanskou trikolorou, aby se účastnil slavnostního průvodu po městě a manifestační schůze na Velkém náměstí.

Celé město vlnilo se zástupy z města i venkova spěchajícími s radostí na tváři a rozechvěním v oku k Národnímu domu, odkudž o 2. hod. měl vyjít průvod. Dávno před 2. hod. byly ulice kolem Národního domu přeplněny. Když rázem 2. hod. přišla posádková hudba, propukly zástupy v jásot, který už nemohly v sobě utlumit. Brzy seřadil se průvod. V čele prapory, za nimi okresní Národní výbor, hudba a pak nepřehledný průvod, který vzrostl na 35000 účastníků, nečítajíc masy, které tvořily špalír.
(...)
Litovelskou ulicí bral se potom průvod, který doplnilo žactvo středních škol s gymnasiálním praporem, k radnici. Po celou dobu průvodu, který trval dvě hodiny a při němž pořádek udržovali naši vojáci ozdobeni trikolorami utvořivše velký živý řetěz, účastníci zpívali a jásali, provolávajíce slávu a zdar československému státu, Masarykovi, Wilsonovi, české vládě a poslancům.
(...)
A tak v dnešní den nemáme jiného přání, jsouce jedna mysl, jedna duše, jedno srdce, než aby nás svoboda učinila šťastnými.
(...)

Našinec, 6. 11. 1918

Z okresního Národního výboru.
(...)
Česká veřejnost v Olomouci se upozorňuje, že Očišťování Olomouce od německých orientačních tabulek se systematicky provádí a proto působí jen zmatek, když nepovolaní činitelé tomuto opatření svévolně předbíhají.
(...)