Zřízení zemské Markrabství moravského z roku 1562

O zemském zřízení z roku 1562 se píše v práci Jany Janišové a Dalibora Janiše Moravská zemská zřízení a kodifikace zemského práva ve střední Evropě v 16. a na začátku 17. století, s. 153-162.

V dubnu 1550 se Ferdinand I. dostavil do Brna na sněm, kde z juristického hlediska napadl zemská zřízení z roku 1535 a 1545, protože si prý vzájemně odporovala. Stavy bylo proto přijato usnesení o odstranění rozdílů mezi nimi. Za výchozí mělo být považováno zřízení z roku 1535. Měla tak proběhnout nová revize znojemského zřízení a její doplnění novými články. Výsledek se potom měl vydat tiskem. Panovníkovi šlo tedy o to, aby se zemské zřízení z roku 1545 už dál nepoužívalo.

V roce 1550 byla pro revizi zemského zřízení jmenována komise tvořená členy panského a rytířského stavu. Výsledný návrh byl Ferdinandovi I. předložen na zemském sněmu v Brně v prosinci 1553. Vzhledem k jeho postoji k věci a jeho požadavkům se práce na zemském zřízení dál protahovaly. V roce 1554 byla stavy zvolena nová komise. S povoláním členů komise však král prodléval několik let.

A tak v roce 1558 moravské stavy rozhodly o vyslání zástupců, aby s panovníkem jednali o zahájení revize. Složení komise z roku 1554 bylo obnoveno. Práce na revizi ale byly Ferdinandem I. (již císařem) dál oddalovány. Chtěl aby byl návrh nového zřízení vypracovaný ještě za zemského hejtmana Václava z Ludanic znovu přehlédnut a opraven, a výsledek pro něj přeložen do němčiny nebo latiny. Poté by obeslal členy komise, aby se na návrh společně podívali, atd. atp.

V únoru 1560 se stavy na Ferdinanda obrátily znovu se žádostí, v níž byl shrnut průběh dosavadních jednání. Ferdinand I. jim odpověděl, že zřízení nemůže potvrdit, protože si je ještě neprostudoval. Požádal stavy o jmenování komise, s nimiž to probere. Zavázal se k tomu, že společné zasedání komise vybavené stavy zmocněním opravňujícím ji výsledek revize odsouhlasit za celou stavovskou obec, se uskuteční do začátku ledna 1561. Zřízení by se pak hned vytisklo a rozšířilo.

Na brněnském sněmu v září 1560 však stavy odmítly návrh, aby o záležitostech zemského zřízení rozhodovali pouze jejich zmocnění zástupci, navíc mimo Moravu, což bylo proti zemskému právu. Usnesly se, že se zatím budou řídit Tovačovskou knihou a zřízením z roku 1535. Není ale pravděpodobné, že by Ferdinand I. používání Tovačovské knihy jako závazného pramene zemského práva připustil.

Kvůli tomu, že nebylo dost výtisků (znojemského) zřízení z roku 1535, se zemský sněm v lednu 1562 v Olomouci usnesl na tom, aby se znovu vytisklo. Podle datace bylo vytištěno v roce 1562 nákladem Matyáše z Hartunkova v Olomouci u Jana Günthera. Bylo upraveno gramaticky a v závěru se souhlasem panovníka doplněno o některé nové články.

Znak Moravy v zemském zřízení z roku 1562

Tady je hezky vidět, jak vodorovné šrafování slouží jen jako stínování tmavého pozadí (plochy štočku) i šachovnice atd.

Citace zdroje dokumentu: MZA v Brně, G  21 Staré tisky, sign. III/523