Zemský léčebný ústav císaře Františka Josefa I. v Kroměříži Kaiser Franz Josef I. Landes-Heilanstalt in Kremsier, 1908

Čeněk Návrat (1864-1942) je autorem práce vydané v době stavby nového léčebného ústavu v Kroměříži v roce 1908: "Vývoj choromyslnictví na Moravě a nový zemský léčebný ústav císaře Františka Josefa I. v Kroměříži = Die Entwickelung des Irrenwesens in Mähren und die neue Kaiser Franz Josef I. Landes-Heilanstalt in Kremsier / sepsal V. Návrat". Souběžný název: Entwickelung des Irrenwesens in Mähren und die neue Kaiser Franz Josef I. Landes-Heilanstalt in Kremsier. Poznámka k historii léčebny: "V neděli 11. července l909 byl slavnostně předán právě dokončený Zemský léčebný ústav císaře Františka Josefa I. v Kroměříži prvnímu řediteli MUDr. Vincenci Návratovi.".

Obálkový název práce: Zemský léčebný ústav
císaře Františka Josefa I. v Kroměříži Kaiser
Franz Josef I. Landes-Heilanstalt in Kremsier

Na obálce vidíme patrně vyvedenu červenozlatě šachovanou orlici s červeným jazykem a se zlatou zbrojí v modrém poli hledící doleva. Pokud tu ovšem barva daného pole nebyla (není) ovlivněna barvou obálky, jak ji vidíme na obrázku výše. To je ale nepravděpodobné. Ostatně v léčebně jsou mozaiky v těchto barvách (jestli to také ještě není ovlivněno secesním stylem, snímek teď není po ruce), která je z doby stavby.

K tomu na osvětlení údaje v odkazované historii léčebny zveřejněné na stránkách ústavu (text byl kvůli lepší srozumitelnosti "č. 7 a č. 20" mírně doplněn): V posledním čtvrtém stavebním období byl postaven dodatečně schválený pavilon pro neklidné ženy (pavilon č. 7),budovy hospodářské kolonie a pavilon pro nemocné pracující v hospodářství (pavilon č. 20). Přístavba společenského domu k administrativní budově a katolický kostel ohraničily centrální prostranství ústavu. Přesto, že na něm nebyl vztyčen původně plánovaný obelisk, bohatě zdobené průčelí kostela na jedné straně a vhodně členěná administrativní budova se zadním průčelím společenského domu na straně druhé mu dodávaly důstojný vzhled. Umocňovaly jej mozaiky společenského domu s námětem moravské orlice a velká barevná vitráž s anděly v průčelí kostela.

Podrobnosti k architektonickému řešení ústavu se lze dočíst např. v bakalářské diplomové práci Petry Brychtové z roku 2011 Secesní architektura souboru staveb Psychiatrické léčebny v Kroměříži. Zde se dále dozvídáme, že v hale administrativní budovy se v prostřední části mramorové desky nachází moravská orlice. Reliéf Jeho Veličenstva císaře Františka Josefa I. je už dosti dlouhou dobu odstraněn. Pod vavřínovou snítkou je nápis „Zemský  sněm markrabství moravského roku 1902 se postaral vystavěti tyto budovy ke zdraví strádajícím na mysli“.

Ve společenském domě (dnes společenský sál) "Stropy sálu zdobí stylizované klasy okolo křišťálového lustru, klasy symbolizují úrodnost místního kraje a součástí jsou i čtyři majestátní moravské orlice, které znázorňují ve které zemi se nachází.".

Orlice s tímto provedením šachování by ovšem v roce 1908 byla v souladu s tradicí (2. poloviny 19. století) zobrazování znaku Moravy ze strany úřadů. Pro šíření tohoto znaku byl významným momentem rok 1848. Od té doby byla tato orlice upřednostňována zemskými úřady jako znak Moravy. Zemský ústav pro choromyslné v Kroměříži (zemský léčebný ústav) podléhal Zemskému výboru.

Orlice na obálce uvedené knihy, odhlédneme-li od chybějící zlaté koruny a od toho, že orlice hledí doleva, se od moravské orlice, kterou je stříbrnočerveně šachovaná orlice se zlatou korunou a zlatou zbrojí v modrém poli, liší barvou kovu (zlatá x stříbrná). Moravskou orlici ostatně v době před 1. světovou válkou vidíme v hlavičce hlavičkového papíru tohoto zemského ústavu, nalevo od textu Moravský zemský léčebný ústav císaře Františka v Kroměříži.